SKÁKAL PES PŘES PAŘEZ, ŠEL ZA NÍM MYSLIVEC ….    

A NEB JAK JSME SKLÁDALI BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY

     Konečně nastal námi dlouho očekávaný den. Fanny a můj manžel odjeli na barvářské zkoušky. Nutno dodat, že nervozita vládla obrovská, sice jsme velmi trénovali a cvičili, ale jako laici v této oblasti, jsme opravdu nevěděli co nás čeká.

     V Skoronicích nás čekalo dalších jedenáct psů, pouze jeden jezevčík a pak většinou teriéři.

     Manžel si vylosoval číslo 1, což byla nevýhoda, okoukat se dá hodně. No tak do boje!

     Chybí nám poslední krok k splnění chovnosti, tak musíme bojovat. Takže zatím co ty dva bojovali na loveckém poli, já musela organizovat výměnu plastových oken v našem bytě.

     První disciplína bylo odložení, to bylo v pohodě. Měli jsme odložení na vodítku, na volno jsme si netroufli, ale Fanny by to jistě zvládla.

     Pak přišla na řadu barva. Práci na pobarvené stopě jsme velmi dlouho trénovali. Fanny hned na začátku nasadila závratné tempo, manžel si nebyl jistý jestli jde správně. Ale výkřiky rozhodčích : výborně, skvěle, ho utvrdili v tom, že asi ano.   Srnce, kterého mimochodem viděla poprvé v životě, dohledala za pouhých osm minut. Rozhodčí řekl, že tak skvělou práci na pobarvené stopě ještě neviděl.

     Na konci zkoušek byla Fanny vyhodnocená jako nejlepší barvář. Z 12 psů jsme se umístili na skvělém 3. místě. Což je fantastický výsledek.

     Podle nových zkušebních řádů, je nová disciplína – nahánění. Tu jsme neměli nacvičenou a natrénovanou. Tak jsme za ní dostali jen dva body. Možná kdybychom Fanny více věřili a některé disciplíny jsme se odvážili udělat na volno a ne na jistotu s vodítkem, dopadli by jsme ještě lépe. Nakonec nám chybělo jen pět bodů na první cenu.  Páníček i náš pes, jak bylo psáno v hodnocení: výborných loveckých vlastností, byl lákán na nadcházející barvářskou soutěž.

     Nakonec musím podotknout, že manžel jediný z přítomných vůdců nebyl myslivec. Ani jsme se nikdy na podobné lovecké akci nebyli podívat.

     Naše poradkyně chovu  D. Plešová nám napsala, že Fanny je tak pracovně šikovná po své babičce – Vlama Venda, která pracovala naprosto excelentně a právě proto využil pan Malásek její dceru Hajdy z Lopenických kopců pro svůj poslední vrh.

     Takže jsme úsěšně splnili i poslední bod, který nám chyběl k uchovnění.

    A Fanny se již může pyšnit názvem CHOVNÁ FENA.